close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Narodil ses jako originál, tak neumírej jako kopie :)

Vznik a funkce psychiky

13. listopadu 2005 v 19:47 | Mishka |  Psychologie

vznik a funkce psychiky

Při snaze dopátrat se okolností vzniku psychiky se v historii vyčlenily dva hlavní názorové proudy; klíčovým pojmem jednoho z nich je stvoření (tzv. kreacionistická hypotéza), druhého pak evoluce (evolucionalistická hypotéza). Nadále se budu zabývat jen hypotézou evolucionistickou. (Poznámka - v obou případech je užito důležité slůvko "hypotéza" - znamená to tedy, že se jedná o jistý předpoklad, který však dosud nebyl patřičně podložen a dokázán.)
Jen velmi stručně zmíním podstatné teze evolucionistické hypotézy: Rozmanitost života na Zemi je způsobena činností mechanismu přírodního výběru; ten se uskutečňuje jako interakce tlaku podmínek prostředí a náhodných mutací - geneteckých změn umožňujících vznik nových vlastností. Přírodní výběr se realizuje bojem o život, v němž přežijí ti nejúspěšnější, tedy ti, kteří se uměli nejlépe adaptovat - přizpůsobit. Způsob života a vlastnosti přírodního prostředí tvoří jednotu.
Podle evolucionistů se psychika "vynořila" u organismů na určité úrovni vývoje. A protože veškeré funkce organismu mají za účel své existence přežití tohoto organismu (a druhu), je tomu tak i u psychiky. Psychika tedy slouží přežití stejně jako např. imunitní systém zajišťující obranyschopnost nebo kosterní svalstvo zajišťující pohyb. Jejím úkolem je "dohlížet" na interakci činnosti jedince a jeho životního prostředí a řídit tuto činnost ve směru adaptace. Adaptovat se znamená přežít. (Evolucionistickou hypotézou však není téma významu psychiky zcela vyčerpáno - otevřené zůstávají otázky po určitém "vyšším" smyslu individuálního života a života vůbec, jejichž zodpovězení je (alespoň prozatím) mimo možnosti empirických věd.)
Adaptace ovšem není věcí pouze pasivního přizpůsobení se okolním podmínkám; může mít i podobu aktivního zásahu do prostředí (jdeme po cestě, před námi je větev; můžeme ji překročit - pasivní adaptace, nebo odhodit - aktivní adaptace). Aktivní adaptací vzniklo kulturní prostředí, které je výsledkem přetváření původního prostředí přírodního. Kulturní evoluce začala před asi deseti tisíci lety, kdy se lidé začali shromažďovat, spolupracovat a zakládat města. Produkty genetické evoluce (probíhající asi dva miliony let) jsou určité vrozené základy prožívání a chování; tyto vrozené základy dostaly v procesu kulturní evoluce zcela specifické formy. Myšlení a s ním související schopnost užívat k dorozumívání řeč umožnily lidem něco, co zvířata (s výjimkou nějakých náznaků) vůbec nedokáží - vyrábět nástroje, rozdělit si práci a mluvit spolu.
Člověk je tedy determinován svojí biologickou podstatou a kulturním prostředím, jejichž elementy jsou geny, resp. memy. Geny nesou informaci o stavbě a funkcích orgánových struktur - "říkají" každé buňce našeho těla, jak má vypadat, kde je její místo a co tam má dělat. Memy jsou principielně totéž, co geny; jsou to elementy kultury a nesou informace o postupech různých činností, významu symbolů a pojmů, ... (např. mem pro jedení příborem, mem pro přivítání návštěvy, mem pro reakci na špinavého bezdomovce nebo mem pro ovládání počítačové myši). Stejně jako geny, i memy mění své formy mutacemi, vznikají a zanikají, přičemž zůstávají takové memy, které se osvědčily jako úspěšné. Tak zanikl např. mem pro výrobu luku a šípů, které sloužily mj. obraně před nepřítelem, a byl nahrazen u někoho memem pro používání pistole a u jiného třeba memem pro diplomatické vykrucování.
Zdá se ovšem, ačkoli o tom dost lidí nechce slyšet, že naše biologické založení jako původní je přece jen "základnější", než naše založení kulturní. Třeba takové tabu incestu - dodržujeme ho proto, že k tomu máme výchovou vytvořené zábrany? Anebo spíše proto, že působením přírodního výběru jsme nakonec přežili díky své tendenci se incestním stykům, které mají za následek "ztrátu genetické zdatnosti", vyhýbat? ...
Tato kapitola se jmenuje "Vznik a funkce psychiky". Ergo - psychika vznikla jako dosud nejvyšší nástroj adaptace a její funkcí je regulovat veškerou činnost jedince ve vztahu k jeho životnímu prostředí. Při zabývání se psychikou je třeba mít na paměti důležitou skutečnost - totiž že psychika tady není sama o sobě, nýbrž úzce souvisí s organismem. Nelze proto oddělit fyzické já a duševní já, protože jedno bez druhého nemůže fungovat. Stále bychom měli vidět člověka jako psycho-fyzický celek. Z tohoto celku si lze psychiku pouze "vypůjčit", rozebrat, prozkoumat, složit a zase ji vrátit na místo. Psychika a organismus tvoří jeden funkční systém a tento systém je v neustálé interakci se svým životním prostředím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pavlík:´).. Pavlík:´).. | 16. listopadu 2005 v 20:57 | Reagovat

Juuuu, odkud si to opsalo:´)))..

2 Mishka Mishka | E-mail | 4. ledna 2006 v 20:31 | Reagovat

Z hlavičky =)) Z hlavičky Pavlíku =)))

3 Píčo Píčo | 25. května 2011 v 17:28 | Reagovat

Pěkně kecáš, okopírovala si to z jinýho webu, ty stupidní krávo!Navíc je ten článek na hovno!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama