Tento nebo podobný povzdech použil snad každý. Používali ho i naši pradědečkové, jenže jejich slovní zásoba se poněkud lišila od té dnešní. To ale na významu nic nemění.
Mnoho lidí říká, že dnešní společnost méně myslí na rodinu a na své blízké. Každý myslí jen na sebe, na svojí kariéru a na prachy. Je tato generace opravdu tak hrozně sobecká oproti generacím dřívějším?
Mnoho lidí říká, že dnešní společnost méně myslí na rodinu a na své blízké. Každý myslí jen na sebe, na svojí kariéru a na prachy. Je tato generace opravdu tak hrozně sobecká oproti generacím dřívějším?
Psal se rok 3 milióny před naším letopočtem a ze stromů začaly slézat 120 cm velcí tvorové velmi vzdáleně podobní dnešnímu člověku. Začali slézat, neboť jim začalo být líto, že zatěžují strom a leckdy mu svým chování způsobují bolest.
Zdá se vám poslední věta nepravdivá? Máte úplnou pravdu. Člověk ze stromu slezl kvůli přežití. Později se začal sdružovat do tlup, rodů.. Člověk to všechno dělal jen a jen kvůli sobě a svému přežití. Nikoli kvůli nějakému stromu nebo něčemu podobnému..
V roce 356 př.n.l. se narodil Alexandr Makedonský, jedna z největších osobností starověku. Po smrti svého otce se stal panovníkem Makedonie a podrobeného Řecka. To ale mladému panovníkovi nestačilo. Chtěl se pomstít Peršanům za Punské války a ovládnout svět. Jeho přáním bylo spojit celý svět a vytvořit jeden sobě rovný národ.
Umřel v roce 323 př.n.l. v té době jeho říše sahala až po řeku Indus. Alexandr ovládl 90% tehdy známého světa.. Pokud přimhouříme oko, může se zdát, že toto všechno Alexandr dělal kvůli společné budoucnosti lidí. Jenže k bojové výpravě ho přimělo ještě něco - chtěl vidět "kruhový oceán", který dle Aristotelova učení obepínal celý svět, což mu nebylo dopřáno. Nicméně i Alexandr byl pěkně sobecký, když riskoval životy svého vojska v odlehlé Indii, aby si splnil přání.
Takovýchto příkladů lze najít v lidských dějinách mnoho a mnoho. Dokonce i příchod Cyrila a Metoděje byl pouhým mocenským zájmem Byzantské říše..
Co z toho vyplývá pro nás? Lidé mysleli v historii častěji na sebe než na druhé. My nejsme ani lepší ani horší. Naše generace má pouze touhy tyto věci řešit. Nejhorší na tom všem je, že ať se budeme snažit sebevíc, nic nevyřešíme. Povzdech v nadpisu článku zůstane navždy v našich slovnících, ačkoliv se bude jeho forma měnit..
Zdá se vám poslední věta nepravdivá? Máte úplnou pravdu. Člověk ze stromu slezl kvůli přežití. Později se začal sdružovat do tlup, rodů.. Člověk to všechno dělal jen a jen kvůli sobě a svému přežití. Nikoli kvůli nějakému stromu nebo něčemu podobnému..
V roce 356 př.n.l. se narodil Alexandr Makedonský, jedna z největších osobností starověku. Po smrti svého otce se stal panovníkem Makedonie a podrobeného Řecka. To ale mladému panovníkovi nestačilo. Chtěl se pomstít Peršanům za Punské války a ovládnout svět. Jeho přáním bylo spojit celý svět a vytvořit jeden sobě rovný národ.
Umřel v roce 323 př.n.l. v té době jeho říše sahala až po řeku Indus. Alexandr ovládl 90% tehdy známého světa.. Pokud přimhouříme oko, může se zdát, že toto všechno Alexandr dělal kvůli společné budoucnosti lidí. Jenže k bojové výpravě ho přimělo ještě něco - chtěl vidět "kruhový oceán", který dle Aristotelova učení obepínal celý svět, což mu nebylo dopřáno. Nicméně i Alexandr byl pěkně sobecký, když riskoval životy svého vojska v odlehlé Indii, aby si splnil přání.
Takovýchto příkladů lze najít v lidských dějinách mnoho a mnoho. Dokonce i příchod Cyrila a Metoděje byl pouhým mocenským zájmem Byzantské říše..
Co z toho vyplývá pro nás? Lidé mysleli v historii častěji na sebe než na druhé. My nejsme ani lepší ani horší. Naše generace má pouze touhy tyto věci řešit. Nejhorší na tom všem je, že ať se budeme snažit sebevíc, nic nevyřešíme. Povzdech v nadpisu článku zůstane navždy v našich slovnících, ačkoliv se bude jeho forma měnit..
To je pravda....Pravdoucí:-)