close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Narodil ses jako originál, tak neumírej jako kopie :)

Hádanky od kamaráda :))

11. března 2007 v 10:18 | Mishka
takže kamarád "Siki" píše moc krásné hádanky tak jsem ho poprosila jestli by mi pár nenapsal že je zveřejním, souhlasil tak jsou tady :) jejich vyluštění vám řekne na svém icq :)) 223-938-197 > :-)
Bez křídel, či pohonu, létá nad námi vysoko. Je spjat se zemí i svým pánem, pes jako.
Bezcitně nám říká, která je naše krušná chíle. S láskou oznamuje i ty krásné okamžiky, tak to je! Ale hlavně, ukazuje pravdu, vyspělé lidstvo na tom závislé je.
Dítě, jenž od své matky je odloučeno a dlouhé smrti i svých tisíců bratrů odouzeno. Však to jen úkryt je to dočasný, při dalším zrození ví, že důvod byl nutný.
Dvě části má, tvory ovládá. Je to velký poklad náš, důkaz evoluce, přemýšlej co máš. A jak stále víc přemýšlíš, k odpovědi jsi blíž a blíž.
Jako hněv a zloba zdá se. Však jen další dítě matky všech je. Přijde stejně rychle jako odejde, jen ji neboj se. S ní nemá nic sílu pustit se do boje.
Kořeny má hluboko v zemi, roste výš, než nad jedlemi, roste nad zemí výš a výš avšak růst ji nezpatříš.
Na bílý odraz hvězdy volá, asi je to zvyk co nadělá. Žije v rodinách, zemí je ctěný, nevadí mu tma a pokud jde o jídlo, volání divočiny.
Oko obří, bez víčka, od země až do nebes. Jako obličej si bere stromy, litry vody, či celou ves.

Ona v temnotách doma bývaje, obří háky smrt ji přináší. Ve světě ticha dumaje nad osudem svých dětí, to je přímně nejtěžší.
Přichází tma, po ni světla jasná jasná. Někdy věc příjemná, jindy katastrofa strašná. Téhle věci třeba je, vody světa dobře ví, je-li blízko, těžko se poslouchaje, hluší se nedoví.
Stovkami koleny, nohami, pažemi a prsty oplývá, však o pohyb se nesnaží. Z výšky na nás menší hledívá, své krásy a stáří, toho si váží. Život za výměnu my měli bychom dát, je-li však už příliš pozdě, šach mat.
Tisíce slov v sobě skrývá, ta dávno zapomenuta jsou. Několik dalších co nadále dýchá, stále se drží na nohou. Však jedno slovo je tam ještě, to, co své drahé drží v podzemí, už věčně.
V moři nicoty oni plujou skrz, dávají nám obrazy své. Mršinu anděla, či tvrz ale spíše to jsou představy, jen mé.
Všechno žere, všechno se v něm ztrácí, stromy, zvířata i ptáci. Hryže kov i pláty z ocele, tvrdý kámen na prach semele. Města rozvalí a krále skolí, vysoké hory svrhne do údolí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama